Tajemník obecního úřadu

29. 11. 2022

Seriál o orgánech obce sice minulým dílem skončil, nedílnou součástí mnoha obcí je však také tajemník. Přestože je tajemník zaměstnancem obce, nikoliv dalším z orgánů, jako vedoucí úřadu plní významnou roli v chodu obce. Jaké je jeho postavení a jaké má pravomoci?

Může obec uzavřít pracovní smlouvu se zastupitelem této obce?

rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 6. 2015 č. j. 21 Cdo 2430/2014  Předmětem sporu řešeného před soudem 1. a 2. stupně byla otázka platnosti dohody o pracovní činnosti uzavřené mezi obcí a jejím zastupitelem. Druhem práce vymezeným v této dohodě byla příprava, zpracování a administrace podkladů pro získávání peněžních prostředků z různých zdrojů. 

Seriál: Orgány obce – Zvláštní orgány obce

Obec je právnickou osobou, veřejnoprávní korporací, která vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Jako každá jiná právnická osoba vyjadřuje svou vůli navenek prostřednictvím svých orgánů. Těmi jsou zastupitelstvo, rada, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Zákon o obcích každému z nich stanoví pravomoci, které jménem obce vykonává. Postupně je představuje seriál o orgánech obce. Díl pátý: Zvláštní orgány obce Zákon o obcích v § 5 mezi orgány obce řadí také tzv. zvláštní orgány obce (města, městyse, městské části i statutárního města). Právní úprava tohoto orgánu obce je v zákoně o obcích poměrně kusá, dá se říct, že pouze minimálním způsobem tyto orgány charakterizuje. Zvláštní orgány obce se zřizují pro výkon přenesené působnosti v oblastech stanovených zákonem. Jejich cílem je zajištění výkonu přenesené působnosti v případech, kde je nutné, aby byla vykonávána k tomu odborně způsobilými osobami.

Diskriminace v zaměstnání

Jakou právní úpravou se řídí právní prostředky ochrany proti nerovnému zacházení se zaměstnanci? Jaké jsou rozhodné okolnosti při posuzování přiměřenosti náhrady nemajetkové újmy v penězích v případech, kdy k nerovnému zacházení se zaměstnancem skutečně došlo?

Judikát

Je namístě posuzovat uplatněný nárok zhotovitele na základě smlouvy o dílo z titulu bezdůvodného obohacení, pokud nedošlo k naplnění předpokladů pro vznik práva na zaplacení ceny díla? Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2022 sp.zn. 23 Cdo 2696/2020-105 Předmětem soudního sporu byl v tomto případě požadavek na zaplacení ceny za dílo na základě závazku ze smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo provedení montáže dlažby. Smluvní strany si v ní dohodly přesné podmínky dokončení a předání díla, včetně všech dokumentů, které je zhotovitel povinen objednateli předat.  V průběhu realizace díla však nedošlo k předání a převzetí díla tak, jak bylo ve smlouvě sjednáno.

Seriál: Orgány obce – Obecní úřad

Obec je právnickou osobou, veřejnoprávní korporací, která vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Jako každá jiná právnická osoba vyjadřuje svou vůli navenek prostřednictvím svých orgánů. Těmi jsou zastupitelstvo, rada, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Zákon o obcích každému z nich stanoví pravomoci, které jménem obce vykonává. Postupně je představuje seriál o orgánech obce. Díl čtvrtý: Obecní úřad Obecní úřad má, na rozdíl od orgánů obce, o kterých jsme psali v předchozích číslech, odlišné postavení. Není vytvářen na základě politického rozhodnutí, ale je především administrativním či „úřednickým“.

Seriál: Orgány obce – Starosta obce

Obec je právnickou osobou, veřejnoprávní korporací, která vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Jako každá jiná právnická osoba vyjadřuje svou vůli navenek prostřednictvím svých orgánů. Těmi jsou zastupitelstvo, rada, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Zákon o obcích každému z nich stanoví pravomoci, které jménem obce vykonává. Postupně je představuje seriál o orgánech obce.

Je vedoucí zaměstnanec odpovědný za škodu vzniklou v důsledku neplatné výpovědi?

II. ÚS 2600/20 ze dne 22. 2. 2022 Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti, ve které stěžovatelka tvrdila, že byla porušena její práva na soudní ochranu a na ochranu vlastnictví. K porušení jejích práv mělo dojít předchozími rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 1, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu ČR. Ty rozhodovaly o žalobě na náhradu škody, která měla vzniknout v důsledku rozhodnutí o organizační změně a následných výpovědí vedoucím zaměstnancům, o nichž rozhodla stěžovatelka jako ústřední ředitelka.