Nejvyšší soud ČR, č.j.  23 Cdo 2444/2023–168 ze dne 6.12.2023 V případě, o kterém soud rozhodoval, uzavřely smluvní strany leasingovou smlouvu, přičemž část smluvních podmínek byla upravena všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen „VOP“), na které smlouva odkazovala. Po právní stránce soud prvního stupně vyhodnotil, že leasingová smlouva je inominátní smlouvou ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku s prvky smlouvy o nájmu dopravního prostředku podle § 2321 odst. 1 občanského zákoníku. Protože nájemce vozidlo vrátil s prodlením, a navíc poškozené, přičemž požadovanou náhradu škody ani bezdůvodné obohacení neuhradil, přistoupila leasingová společnost k soudnímu vymáhání.

Obec zadá veřejnou zakázku a pro případ nedodržení termínu plnění stanoví smluvní pokutu. Jedná v souladu se zákonem, pokud tuto pokutu neuplatní v případě prodlení dodavatele včas či vůbec? Jedná se v takovém případě o změnu závazku ve smyslu § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek?

Nález Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. IV. ÚS 938/22 Předmětem sporu byl územní plán obce Vracov, kterým byla na pozemcích, na nichž se nacházel les, vymezena plocha přestavby s využitím pro bydlení v rodinných domech a plocha zeleně. Zrušení části územního plánu se domáhal ekologický spolek s odůvodněním, že územní plán je zde v rozporu s ochranou pozemků určených k plnění funkcí lesa. Krajský soud příslušnou napadenou část územního plánu zrušil a následně Nejvyšší správní soud kasační stížnost obce odmítl jako nedůvodnou, když se zároveň ztotožnil s názorem krajského soudu. 

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2022, č.j. 21 Cdo 2464/2022–164 Za jakých podmínek je zaměstnanec odpovědný za škodu vzniklou použitím pracovních prostředků zaměstnavatele k soukromým účelům?

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2023 č. j. 25 Cdo 233/2022 Provádíte stavbu či terénní úpravy na svém pozemku a v důsledku této činnosti dojde k poškození sousedního pozemku či stavby. Kdo za takto způsobenou škodu nese odpovědnost? Vězte, že jste to vy, přestože jste danou činnost prováděli oprávněně. 

Co je rozhodné pro změnu výše smluvní pokuty stanovené soudem? Může soud při rozhodnutí o jejím snížení vzít ohled i na okolnosti vzniklé po vzniku nároku na smluvní pokutu? rozsudek NS ČR ze dne 11. 1.2023 č.j. 31 Cdo 2273/2022 Porušením smluvní povinnosti bylo poskytnutí informace o tom, že byla uzavřena smlouva Smluvní strany vyslovily ve společném prohlášení (Letter of Interest) zájem uspořádat automobilový veletrh. V tomto dokumentu se také zavázaly, že zachovají mlčenlivost o veškerých skutečnostech o připravovaném projektu a že jednostranná prohlášení, která by mohla tento závazek porušit, budou činěna pouze po předchozím souhlasu druhé strany. Pro případ porušení tohoto závazku sjednaly obě strany smluvní pokutu ve výši 250 000 Kč. 

rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.2021 č.j. 25 Cdo 15/2021 V předmětné věci obec zveřejnila záměr pronájmu nebytových prostor, na který reagoval jediný zájemce. Následně bylo se zájemcem zahájeno jednání o obsahu nájemní smlouvy. V průběhu tohoto jednání se uskutečnily volby do zastupitelstva obce a nově zvolené vedení obce rozhodlo nepokračovat v jednání o obsahu smlouvy, zveřejnilo nový záměr pronájmu a následně uzavřelo nájemní smlouvu s jiným zájemcem, který nabídl srovnatelné podmínky nájmu jako první zájemce (pozn. první zájemce podal nabídku i při opakovaném zveřejnění záměru).

Rozsudek Nejvyššího soudu ČZ ze dne 17. 5. 2022 č.j. 26 Cdo 3115/2021–91 Nejvyšší soud rozhodoval ve věci, kdy pronajímatel vypověděl nájemní smlouvu uzavřenou na dobu určitou, jejímž předmětem byl nájem prostor určených pro podnikání (pozn. nájemce zde provozoval kavárnu). V důsledku havárie vodovodního potrubí byl prostor poškozen a bylo nutné provést jeho rekonstrukci. Pronajímatel vypověděl nájemní smlouvu dle § 2309 písm. a) občanského zákoníku, dle kterého je možné nájemní smlouvu na dobu určitou vypovědět v případě, že „má být nemovitá věc, v níž se prostor sloužící podnikání nachází, odstraněna anebo přestavována tak, že to brání dalšímu užívání prostoru, a pronajímatel to při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl předvídat.“ Nájemce se obrátil na soud se žalobou o neplatnost takovéto výpovědi.

rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 6. 2015 č. j. 21 Cdo 2430/2014  Předmětem sporu řešeného před soudem 1. a 2. stupně byla otázka platnosti dohody o pracovní činnosti uzavřené mezi obcí a jejím zastupitelem. Druhem práce vymezeným v této dohodě byla příprava, zpracování a administrace podkladů pro získávání peněžních prostředků z různých zdrojů. 

Jakou právní úpravou se řídí právní prostředky ochrany proti nerovnému zacházení se zaměstnanci? Jaké jsou rozhodné okolnosti při posuzování přiměřenosti náhrady nemajetkové újmy v penězích v případech, kdy k nerovnému zacházení se zaměstnancem skutečně došlo?