V minulých číslech Samosprávy v právu jsme se věnovali jednotlivým kapitolám postupu obcí při zadávání veřejných zakázek. Domnívám se, že je vhodné tyto články vyvážit jiným úhlem pohledu, totiž jak k běžnému zadávání veřejných zakázek (zejména) malého rozsahu přistupují obce. Lépe řečeno, jakých chyb a omylů se nejčastěji dopouštějí a jak by to mělo být správně.
Jak vnímáte aktuální stav právní úpravy veřejných zakázek v ČR? Podle mého soukromého názoru na tom není ZZVZ tak špatně, jak je mnohdy prezentováno. Celou dobu, co se veřejným zakázkám věnuji, tvrdím: Problém není zákon, ale člověk a peníze na jednom místě. Na některé propletence zadavatelů a dodavatelů by bylo vhodné užít trestněprávní, nikoli veřejnozakázkovou normu. Bohužel, na tento lidský faktor a nejkřiklavější případy porušování zákona v minulosti na nejvyšších úrovních státní správy doplácejí hlavně starostové obcí, kteří se snaží řešit každodenní problémy obcí s upřímnou snahou veřejnou zakázku „hlavně v klidu zadat“.
Se začátkem letošního léta se pojí aktuální téma, kterým je novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), účinná od 16. července tohoto roku. Podrobnému výkladu jsme věnovali s předstihem v čísle 1/2023 Samosprávy v právu, na které odkazujeme. Bude jistě zajímavé sledovat vliv novelizovaných ustanovení na práci zadavatelů s veřejnými zakázkami. Nad dopady, přínosy nebo nedostatky novely v prostředí měst a obcí se ještě pozastavíme v některém z následujících čísel Samosprávy v právu.
Žádosti o vysvětlení zadávacích podmínek alias dotazy dodavatelů. Někdy procházka růžovou zahradou, jindy noční můra obce jako zadavatele zadávacího řízení. Na co všechno jsou oprávněni se ptát? Je lépe jim ve všem vyhovět? Nebo si má starosta raději trvat za všech okolností na svém? Z následujícího textu se dozvíte, jaké jsou pohnutky firem k podání dotazů v řízení, jak na tyto dotazy reagovat a kde jsou bezpečné přístavy nebo naopak tenké hranice postupu zadavatele.
„Tak jsme to na zastupitelstvu rozhodli, tu zakázku na chodník rozdělíme na dvě části a každou vysoutěžíme zvlášť, abychom se dostali pod hranici zakázky malého rozsahu a nemuseli soutěžit podle zákona. Není to nic proti ničemu, že ne?“ Dotaz imaginárního pana starosty je namístě, ale měl padnout před jednáním imaginárního zastupitelstva. Odpověď je totiž: „Zapomeňte na takový postup, pane starosto, protože byste se dopustil porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.“
Bývá takovým zvykem, že se na počátku roku novelizuje zákon o zadávání veřejných zakázek. Nejinak by tomu mělo být i letos. Přestože se účinky novelizace zatím odkládají, a to s ohledem na stále trvající legislativní proces přijetí novely, která leží pod označením sněmovního tisku č. 249 v Poslanecké sněmovně. Nicméně dlouhodobě jsou známy principy příslušných úprav, na které se dnes zaměříme.
„Včera mi volal pan X z firmy Y. Chtěl vědět, jak jsou na tom v řízení na tu dodávku nábytku. Řekl jsem mu, že jsou zatím druzí ze čtyř, ale že vítěz asi nemá v pořádku kvalifikaci. A v tom řízení na rekonstrukci školky tu byl jeden zájemce, že si chce prohlédnout místo stavby. Tak jsme ho tam provedli. Měl nějaké dotazy na technickou specifikaci a na smlouvu, tak jsme mu to na místě vysvětlili…“ Pakliže by se zde jednalo o reálný, nikoliv o smyšlený rozhovor mezi starostou a administrátorem zadávacího řízení, běžel by administrátorovi ze sdělení starosty mráz po zádech. Znamenalo by to totiž, že zřejmě opomněl starostu informovat o limitech komunikace o veřejné zakázce mezi zadavatelem a dodavatelem.
Hodnocení podaných nabídek. Klíčový (a dodejme též nejočekávanější) okamžik zadávacího řízení, který zpravidla odhaluje budoucího smluvního partnera zadavatele. A často též okamžik, kdy zadavatel doplácí na vadně stanovený způsob hodnocení nebo na nevhodná hodnotící kritéria.
Pandemie covid-19. Zpřetrhání zaběhnutých dodavatelských řetězců. Prudký nárůst cen stavebních materiálů. Vysoká inflace. Válka na Ukrajině. Pět základních pilířů, které v posledních dvou letech postupně či současně působí na mnohé dodavatelské firmy a nutí je řešit s obcemi navýšení smluvních cen a prodloužení termínů plnění smlouvy. Jakým způsobem by měly obce na tyto žádosti reagovat?
Musí se obec při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu řídit zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek? Co z toho pro ni vyplývá? Obce jsou veřejnými zadavateli. Jak je tomu ale u VZMR? Obce jsou dle citovaného zákona veřejnými zadavateli. Při zadávání veřejných zakázek jsou tak povinny řídit se pravidly, postupy a výjimkami tohoto zákona. Významnou výjimkou ze zadávání je postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR), tj. zakázek s hodnotou ≤ 2 mil. Kč bez DPH u dodávek nebo služeb a ≤ 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací. Při zadání VZMR nejsou zadavatelé povinni použít předepsané zadávací postupy dle zákona, jsou však povinni dodržet zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Copyright © 2024
