Vážení čtenáři,

vítejte na stránkách zpravodaje Samospráva v právu! První číslo zpravodaje vyšlo v lednu 2021 a nyní Vám jej přinášíme i v podobě webových stránek.

Samospráva v právu je dvouměsíčníkem zaměřeným zejména na menší a střední obce, jeho cílem je přinášet podnětné a aktuální informace týkající se jejich činnosti. V každém čísle si přečtete rozhovor se zajímavou osobností. Najdete v něm také zajímavé články z různých oblastí práva a  financí týkající se obcí, upozornění na judikaturu a novinky z legislativy.

Časopis je určen starostům, zastupitelům a zaměstnancům obcí, ale také odborné a laické veřejnosti. Od října 2022 uvolňujeme obsah Samosprávy v právu pro úplně všechny zájemce, klienti pověřenců SMS-služby ji ale budou i nadále dostávat exkluzivně v PDF podobě až do své e-mailové schránky.

Přeji Vám příjemné a inspirativní čtení!

Slávka Kopačková
šéfredaktorka
Samosprávy v právu

Rozhovor

26. 7. 2021

Pozemky pod komunikacemi? Většinou jsme při jednání s vlastníky úspěšní. Pozemní komunikace a vlastnictví pozemků pod nimi je velké a stále aktuální téma většiny obcí v České republice. Nejinak je tomu v členské obci Plavy v Libereckém kraji, kde se situaci snaží řešitprůběžně. Není to ale vůbec jednoduché, potvrzuje v rozhovoru starosta Milan Hloušek. 

Pozemní komunikace a co byste o nich měli vědět?

26. 7. 2021

Pozemní komunikace jsou klíčovou složkou dopravní infrastruktury. V rámci České republiky jsou nerozsáhlejší dopravní sítí s délkou přes 120 000 km, před železnicemi, leteckou a vodní dopravou. Slouží k provozu motorových i jiných vozidel, k přepravě osob, zvířat nebo věcí. Jak na pozemní komunikace hledí zákon? Kdo může být jejich vlastníkem a jaké mu z tohoto postavení plynou povinnosti?

Pracovní poměry a obce: Doručování písemností v pracovním právu

26. 7. 2021

Jak je to s pracovními poměry zaměstnanců obcí v České republice? Obec se jako kterýkoliv jiný zaměstnavatel řídí zákoníkem práce. Nenajdeme tudíž prakticky žádné rozdíly vpracovněprávních vztazích úředníků a zaměstnanců jakékoliv soukromé společnosti, byť pak existuje i speciální úprava v zákoně o úřednících. Personifikace zaměstnavatele obce je obvykle v osobě tajemníka, jak se říká, s trochou nadsázky, nejdůležitější osobě hned po starostovi. Tajemník obvykle zná chod úřadu, orientuje se v pravidlech a předpisech jako nikdo jiný, proto i pracovněprávní vztahy s úředníky nastavuje on. Uzavírá, ukončuje nebo mění pracovní poměry. Nemá-li obec zřízenou funkci tajemníka, vykonává tuto pravomoc starosta. V následujícím příspěvku se zaměříme na otázku doručování v pracovním právu. 

Když přijdou na řadu rozpočtová opatření…

26. 7. 2021

Každá obec má svůj zastupitelstvem schválený rozpočet, podle kterého hospodaří. Jenže schválením rozpočtu to nekončí. Rozpočet je jen plán, v němžnelze předem odhadnout každou situaci, která během roku může nastat. Dříve či později přijde chvíle, kdy je třeba rozpočet upravit. Tehdy nastane čas pro rozpočtová opatření.

Systémová podjatost v judikatuře Nejvyššího správního soudu

26. 7. 2021

V otázce tzv. systémové podjatosti vydal dne 20. listopadu 2012 rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ČR usnesení č. j. 1 As 89/2010-119, které změnilo dosavadní přístup k řešení této otázky. Podstatou bylo zodpovězení otázky, zda vztah zaměstnance obce (či kraje) ke svému zaměstnavateli má sám o sobě takovou povahu, že bez nutnosti, aby přistoupily další konkrétní skutečnosti, vyvolává pochyby o nepodjatosti tohoto zaměstnance, pokud se podílí na rozhodování ve správním řízení ve věci, na které má jeho zaměstnavatel (nebo osoby, které jsou schopny efektivně jednání tohoto zaměstnavatele ovlivnit) přímo nebo nepřímo zájem. Tato otázka se řešila zejména s odkazem na rozsudek NSS ČR č.j. 2 As 21/2004 ze dne 16.12.2004, dle kterého pro konstatování podjatosti všech úředníků územního samosprávného celku nepostačí pouze skutečnost, že tento celek rozhoduje o věci týkající se tohoto celku, ale k této skutečnosti musí přistoupit ještě další okolnost odůvodňující konstatování podjatosti. Samotná existence zaměstnaneckého poměru úředníků k územnímu samosprávnímu celku tedy bez dalšího nemůže být důvodem pro vyloučení všech úředníků v rozhodování.