Kdy je les veřejným prostranstvím ve smyslu zákona o obcích a kdy nikoliv?

31. 5. 2025

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 1. 2021, č.j. 28 Cdo 3483/2020-183 Kdy je les veřejným prostranstvím ve smyslu zákona o obcích a kdy nikoliv? Je možné za užívání lesa veřejností požadovat od obce náhradu za bezdůvodné obohacení? Žalobce požadoval po obci náhradu za bezdůvodné obohacení, když tvrdil, že občané užívají jeho pozemky, na kterých obec vytvořila lesopark úpravou porostu a umístěním mobiliáře. Žalobcem ve věci byl vlastník pozemků určených dle územního plánu k plnění funkcí lesa, avšak reálně se jednalo o zemědělský půdní fond, který byl osázen stromy. Žalobce požadoval po žalovaném – obci náhradu za bezdůvodné obohacení, když tvrdil, že občané obce užívají jeho pozemky, na kterých obec vytvořila lesopark úpravou porostu a umístěním mobiliáře (lavičky), bez jakéhokoliv titulu.

Mohly si smluvní strany v podnájemní smlouvě před 30. 6. 2020 platně sjednat smluvní pokutu pro případ porušení povinností podnájemce?

29. 3. 2025

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 8. 2024 č.j. 26 Cdo 2018/2023 Předmětem sporu byly vzájemné nároky smluvních stran vzniklé z podnájemní smlouvy. Tu uzavřely strany za účelem uspokojování bytových potřeb podnájemce, a kromě povinností úhrady nájemného a úplaty za služby spojené s podnájmem si v ní strany pro případ prodlení s placením a vrácením předmětu podnájmu po skončení smluvního vztahu ujednaly povinnost zaplatit smluvní pokutu.

Jak má zaměstnavatel postupovat při pracovním úrazu a nemoci z povolání?

29. 1. 2025

Zdraví je považováno za jednou z nejdůležitějších lidských hodnot. Tomu odpovídá i jeho ochrana, kterou poskytují právní předpisy, a to včetně těch ústavních. Ochrana života a zdraví je tedy jedním ze základních lidských práv. V souvislosti s pracovním poměrem bývá zásah do této hodnoty vnímán velmi citlivě. Jak má postupovat zaměstnavatel v případech, kdy během výkonu práce dojde k poškození zdraví zaměstnance?

Lze požadovat náhradu škody od zaměstnance v případech, kdy dlouhodobá praxe a dřívější kontroly pochybení v postupu nekonstatovaly, avšak v důsledku následné kontroly byla zaměstnavateli uložena sankce?

29. 1. 2025

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 9. 2024, č. j. 21 Cdo 2057/2023 Pochybení se týkalo odměňování zaměstnanců V důsledku kontroly provedené několika státními orgány i zřizovatelem bylo u zaměstnavatele zjištěno pochybení ve způsobu odměňování zaměstnanců. Kromě pracovní smlouvy s nimi zaměstnavatel uzavíral ještě autorskou smlouvu. Kontrolní orgány takovýto postup označily za nesprávný s tím, že v jeho důsledku došlo i k nesprávnému zdanění příjmů a k nesprávnému stanovení odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Tyto částky musel zaměstnavatel dodatečně uhradit (spolu s příslušnými sankcemi) a následně se obrátil na soud se žalobou na náhradu škody způsobenou zaměstnanci, kteří tento způsob odměňování uskutečňovali (tj. odpovědní vedoucí zaměstnanci).

Efektivní integrace cizinců je prevencí negativních postojů české společnosti

26. 11. 2024

Problematika postavení cizinců a jejich začlenění do života v ČR je nedílnou součástí povinností každé obce. A týkat se může opravdu všech bez rozdílu, přestože řešení problémů s tím spojených citelněji zasahuje zejména větší města. Bohaté zkušenosti má nezisková organizace Integrační centrum Praha (ICP), která se od svého vzniku v roce 2012 věnuje, jak název napovídá, integraci cizinců v našem hlavním městě. Praktické postřehy výkonného ředitele ICP Alena Kovačeviće mohou být cenné i pro představitele jiných měst či obcí. Můžete nám krátce představit Integrační centrum Praha? Naše organizace byla založena v roce 2012 hlavním městem Praha za účelem efektivní koordinace integračních aktivit a navazování spolupráce mezi neziskovým sektorem, místní samosprávou a Magistrátem hl. m. Prahy. Troufám si říct, že se nám to daří, protože za 12 let působení jsme pomohli s . . .

Musí být plná moc ve správním řízení uvedena na samostatné listině a obsahovat podpis zmocněnce potvrzující, že zmocnění přijímá?

26. 11. 2024

Rozsudek NSS ČR ze dne 13. 12. 2023 č.j. 2 As 103/2023 Podle § 33 odst. 1 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů) si může účastník pro správní řízení zvolit zmocněnce, a to pro konkrétní právní jednání, pro celé správní řízení anebo tzv. generální plnou moc pro více jednání. Správní řád stanoví, jaký je procesní postup v případě zastoupení, nestanoví však blíže náležitosti plné moci. K otázce, zda musí být plná moc na samostatné listině a zda musí obsahovat podpis, tedy akceptaci zmocněnce, se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu.

Jaké povinnosti vyplývají pro obce ze zákona o registru smluv?

4. 10. 2024

Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), se stal z větší části účinným již k 1. 7. 2016. Nejde tedy o žádnou novinku. Na základě častých dotazů ze strany obcí lze však říct, že mnohým stále není jasné, zda se na ně zákon vztahuje a jaké jsou jejich povinnosti z tohoto zákona vyplývající. Jak je to tedy s aktuální právní úpravou? Pomůžeme vám zorientovat se v této problematice.

Může obec dle svého uvážení a v jakémkoliv rozsahu stanovit výjimky z doby dodržování nočního klidu?

4. 10. 2024

Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/23 ze dne 15. 5. 2024 Doba nočního klidu je stanovena zákonem[1], a to od dvacáté druhé do šesté hodiny. Takto stanovenou dobu lze ve výjimečných případech stanovit jinak. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována. Jak je potřeba chápat požadavek výjimečnosti a jaké mohou být důvody pro stanovení jiné doby nočního klidu, vysvětlil Ústavní soud ve svém nálezu z května letošního roku.