Po komunálních volbách krok za krokem: Co musí obec udělat jako první

30. 9. 2026

Komunální volby 9. a 10. října 2026 uzavřou jedno funkční období a otevřou další. Ať už se složení zastupitelstva výrazně promění, nebo většina jeho členů ve funkcích zůstane, obec musí v krátké době zvládnout několik důležitých právních a organizačních kroků. Jak správně svolat ustavující zasedání, zvolit nové vedení a výbory, řešit neslučitelnost funkcí nebo předat vedení obce? Následující přehled shrnuje, na co po vyhlášení výsledků voleb nezapomenout.

Pracovní poměr na dobu určitou: Jak reagovat na námitku zaměstnance a nepropást lhůty

Pracovní poměr úředníka obce se zásadně sjednává na dobu neurčitou. Doba určitá je u úředníků možná jen v případech stanovených zákonem; u ostatních zaměstnanců obce se uplatní obecná pravidla zákoníku práce. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 720/2026 přináší důležité vodítko pro situaci, kdy zaměstnanec zpochybní sjednání pracovního poměru na dobu určitou a trvá na dalším zaměstnávání. Jak má obec postupovat, pokud v tomto nejistém období zaměstnanec závažně poruší pracovní povinnosti, a lze pracovní poměr rozvázat „pro jistotu“?

Ústavní soud posvětil krácení odměn zastupitelů při souběhu funkcí

Ústavní soud potvrdil platnost nových pravidel pro krácení odměn zastupitelů při souběhu funkcí. Ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 46/25 ze dne 29. dubna 2026 odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení loňské novely zákona o obcích. Zpřísněná pravidla, která od začátku roku 2026 zavedla úsporná opatření pro obecní rozpočty při kumulaci funkcí, tak definitivně zůstávají v platnosti. Co přesně toto rozhodnutí pro obce a jejich představitele znamená?

Bezdůvodné obohacení v režimu občanského zákoníku a jeho specifika v obecní praxi

1. 6. 2026

Vztahy mezi obcemi a třetími osobami – ať už jde o občany, podnikatele, nebo developerské společnosti – s sebou nesou velké množství právních jednání. V situacích, kdy mezi stranami dojde k plnění a titul pro takové jednání neexistuje či tzv. odpadl, nastupuje otázka bezdůvodného obohacení. Takové situace jsou i v prostředí obcí časté a vyvolávají řadu otázek. Obec přitom může být jak na straně obohaceného, tak tím, kdo se na úkor jiného obohatil. Jak v těchto případech postupovat, stanoví občanský zákoník.

Ústavní soud k veřejným prostranstvím: Dobrovolný souhlas předchůdce vylučuje nárok na bezdůvodné obohacení

1. 6. 2026

Vztah mezi ochranou soukromého vlastnictví a veřejným zájmem má nová, jasnější pravidla. Ústavní soud ve svém nedávném nálezu sp. zn. I. ÚS 2541/25 potvrdil, že projev vůle směřující ke vzniku veřejného prostranství v sobě logicky zahrnuje i souhlas s jeho bezúplatným užíváním. Tento právní stav navíc přechází na další kupující, kteří tak nemohou nuceně revidovat ekonomické kroky svých předchůdců.

Jak stanovit sníženou cenu díla v případě jeho zmaření?

Pokud objednatel zabrání zhotoviteli v dokončení díla (například mu zamezí v přístupu na stavbu, ale i v případě, že nedojde k vydání povolení stavebního záměru stavebním úřadem), smlouva nezaniká, ale mění se způsob výpočtu odměny. Nejvyšší soud v aktuálním rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2153/2024 ze dne 9. 12. 2025 stanovil přesný návod, jak určit výslednou cenu a které náklady musí zhotovitel od té původní odečíst. Proč v těchto případech nejde o slevu za vady, ale o specifický výpočet „ušetřených nákladů“?

Zrcadlový režim převodů majetku: Povinnosti obcí při nakládání s nemovitostmi ve vztahu ke státu

31. 3. 2026

S účinností od 1. března 2025 byla do zákona o obcích doplněna celkem tři ustanovení týkající se převodu majetku obcí na stát. Důvodem byla rozsáhlá novela zákona o majetku státu (zákon č. 219/2000 Sb.), který upravuje postupy při nakládání s majetkem náležejícím státu, včetně převodů hmotných nemovitých věcí. Tato změna vyvolala potřebu harmonizovat postup obcí ve vybraných situacích, kdy dochází k převodu obecního majetku na státní subjekty. 

Nejvyšší soud: U nemovitostí podléhajících zápisu do katastru nelze nabýt vlastnictví pouhou účinností smlouvy

K převodu nemovité věci dochází ve většině případů až jejím vkladem do katastru nemovitostí. Je však možné platně nabýt věc i bez tohoto zápisu? Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. 22 ICdo 61/2023, zabýval sporem o převod vzorového domu a vyjasnil, kdy může dojít k nabytí vlastnického práva již účinností smlouvy a kdy je naopak rozhodující až zápis do katastru nemovitostí, a to i v případech, kdy nemovitost v katastru dosud evidována nebyla.

Nabytí věci od neoprávněného: kdy se obec skutečně stává vlastníkem

29. 1. 2026

Obec v rámci hospodaření nabývá movité i nemovité věci, a to jak úplatně, například na základě kupní smlouvy, tak bezúplatně, například na základě smlouvy darovací. I pro obce je tedy klíčová otázka nabytí vlastnického práva a jistota v tom, že se skutečně stala vlastníkem věci.  O prověření vlastnictví při koupi nemovitosti obcí jsme už v tomto zpravodaji psali (SVP 4/2025). Co to však pro obec znamená, pokud nabude věc od osoby, která není oprávněna s věcí nakládat?

Obec jako provozovatel veřejného pohřebiště

5. 12. 2025

Hřbitov je přirozenou součástí každé obce. Podmínky pro naplnění přirozené potřeby ukládat své zemřelé na důstojném místě stanoví zákon o pohřebnictví. Ten také určuje, že provozovatelem tzv. veřejného pohřebiště může být kromě církví a registrovaných náboženských organizací pouze obec.