Hřbitov je přirozenou součástí každé obce. Podmínky pro naplnění přirozené potřeby ukládat své zemřelé na důstojném místě stanoví zákon o pohřebnictví. Ten také určuje, že provozovatelem tzv. veřejného pohřebiště může být kromě církví a registrovaných náboženských organizací pouze obec.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 6. 2025, č.j. 26 Cdo 432/2025 Žalobce a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaný užíval pozemek žalobce a umístil si na něj stavební buňky jakožto movité věci. Po skončení nájmu pozemek nevyklidil, protože proti němu probíhalo exekuční řízení, předal klíče od mobilních buněk exekutorovi za účelem soupisu věcí a následné dispozice. Žalobce proto požadoval úhradu nájemného za celou dobu, po kterou byly na pozemku mobilní buňky umístěny, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
Vnitřní předpisy jsou pevnou a nedílnou součástí každého zaměstnavatele. V případě obcí je jejich význam ještě zvýrazněn zákonnou povinností vydávat některé z nich, jako například pracovní, spisový či organizační řád. Jaké jsou další, co je jejich obsahem a co dalšího s tím ještě souvisí?
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2024 č. j. 25 Cdo 2393/2023 Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě na náhradu škody podané chodcem, který si v zimním období zlomil nohu na sněhu rozšlapaném po obecním chodníku. V průběhu řízení se prokázalo, že v době úrazu chodce neexistovala v daném místě závada ve schůdnosti a sjízdnosti ve smyslu právní úpravy. Nebyla tedy naplněna podmínka pro uplatnění objektivní odpovědnosti vlastníka pozemní komunikace k náhradě škody.
Pracovnělékařské služby jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a jsou úzce propojené s povinnostmi zaměstnavatelů. Zaměstnavatelům ukládá zákoník práce povinnost ověřovat zdravotní stav zaměstnanců nejen před vznikem pracovního poměru, ale i během jeho trvání. Pro obce jakožto zaměstnavatele je důležité se v této oblasti orientovat, proto si zde shrneme důležité aspekty i aktuální změny.
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. 21 Cdo 2605/2024-114 ze dne 25.2.2025 Předmětem soudního sporu byl nárok zaměstnance na doplatek osobního příplatku po jeho snížení. Soud se zabýval situací, kdy zaměstnanec uzavřel pracovní smlouvu s tarifním platem a osobním příplatkem, a to již od počátku pracovního poměru. Následně byl jmenován do jiné funkce, z níž však byl po určité době odvolán, a poté mu byl vydán nový platový výměr se sníženým osobním příplatkem. Zaměstnanec (žalobce) se tedy žalobou domáhal doplatku snížené částky.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 1. 2021, č.j. 28 Cdo 3483/2020-183 Kdy je les veřejným prostranstvím ve smyslu zákona o obcích a kdy nikoliv? Je možné za užívání lesa veřejností požadovat od obce náhradu za bezdůvodné obohacení? Žalobce požadoval po obci náhradu za bezdůvodné obohacení, když tvrdil, že občané užívají jeho pozemky, na kterých obec vytvořila lesopark úpravou porostu a umístěním mobiliáře. Žalobcem ve věci byl vlastník pozemků určených dle územního plánu k plnění funkcí lesa, avšak reálně se jednalo o zemědělský půdní fond, který byl osázen stromy. Žalobce požadoval po žalovaném – obci náhradu za bezdůvodné obohacení, když tvrdil, že občané obce užívají jeho pozemky, na kterých obec vytvořila lesopark úpravou porostu a umístěním mobiliáře (lavičky), bez jakéhokoliv titulu.
Zastupitelstvo obce zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Je na vůli zastupitelstva, jaké výbory si zvolí, s výjimkou kontrolního a finančního výboru, jejichž zřízení stanovuje zákon o obcích. Jaké jsou pravomoci kontrolního výboru?
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 8. 2024 č.j. 26 Cdo 2018/2023 Předmětem sporu byly vzájemné nároky smluvních stran vzniklé z podnájemní smlouvy. Tu uzavřely strany za účelem uspokojování bytových potřeb podnájemce, a kromě povinností úhrady nájemného a úplaty za služby spojené s podnájmem si v ní strany pro případ prodlení s placením a vrácením předmětu podnájmu po skončení smluvního vztahu ujednaly povinnost zaplatit smluvní pokutu.
Zdraví je považováno za jednou z nejdůležitějších lidských hodnot. Tomu odpovídá i jeho ochrana, kterou poskytují právní předpisy, a to včetně těch ústavních. Ochrana života a zdraví je tedy jedním ze základních lidských práv. V souvislosti s pracovním poměrem bývá zásah do této hodnoty vnímán velmi citlivě. Jak má postupovat zaměstnavatel v případech, kdy během výkonu práce dojde k poškození zdraví zaměstnance?
Copyright © 2026
