Zdraví je považováno za jednou z nejdůležitějších lidských hodnot. Tomu odpovídá i jeho ochrana, kterou poskytují právní předpisy, a to včetně těch ústavních. Ochrana života a zdraví je tedy jedním ze základních lidských práv. V souvislosti s pracovním poměrem bývá zásah do této hodnoty vnímán velmi citlivě. Jak má postupovat zaměstnavatel v případech, kdy během výkonu práce dojde k poškození zdraví zaměstnance?
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 9. 2024, č. j. 21 Cdo 2057/2023 Pochybení se týkalo odměňování zaměstnanců V důsledku kontroly provedené několika státními orgány i zřizovatelem bylo u zaměstnavatele zjištěno pochybení ve způsobu odměňování zaměstnanců. Kromě pracovní smlouvy s nimi zaměstnavatel uzavíral ještě autorskou smlouvu. Kontrolní orgány takovýto postup označily za nesprávný s tím, že v jeho důsledku došlo i k nesprávnému zdanění příjmů a k nesprávnému stanovení odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Tyto částky musel zaměstnavatel dodatečně uhradit (spolu s příslušnými sankcemi) a následně se obrátil na soud se žalobou na náhradu škody způsobenou zaměstnanci, kteří tento způsob odměňování uskutečňovali (tj. odpovědní vedoucí zaměstnanci).
Problematika postavení cizinců a jejich začlenění do života v ČR je nedílnou součástí povinností každé obce. A týkat se může opravdu všech bez rozdílu, přestože řešení problémů s tím spojených citelněji zasahuje zejména větší města. Bohaté zkušenosti má nezisková organizace Integrační centrum Praha (ICP), která se od svého vzniku v roce 2012 věnuje, jak název napovídá, integraci cizinců v našem hlavním městě. Praktické postřehy výkonného ředitele ICP Alena Kovačeviće mohou být cenné i pro představitele jiných měst či obcí. Můžete nám krátce představit Integrační centrum Praha? Naše organizace byla založena v roce 2012 hlavním městem Praha za účelem efektivní koordinace integračních aktivit a navazování spolupráce mezi neziskovým sektorem, místní samosprávou a Magistrátem hl. m. Prahy. Troufám si říct, že se nám to daří, protože za 12 let působení jsme pomohli s . . .
Rozsudek NSS ČR ze dne 13. 12. 2023 č.j. 2 As 103/2023 Podle § 33 odst. 1 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů) si může účastník pro správní řízení zvolit zmocněnce, a to pro konkrétní právní jednání, pro celé správní řízení anebo tzv. generální plnou moc pro více jednání. Správní řád stanoví, jaký je procesní postup v případě zastoupení, nestanoví však blíže náležitosti plné moci. K otázce, zda musí být plná moc na samostatné listině a zda musí obsahovat podpis, tedy akceptaci zmocněnce, se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu.
Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), se stal z větší části účinným již k 1. 7. 2016. Nejde tedy o žádnou novinku. Na základě častých dotazů ze strany obcí lze však říct, že mnohým stále není jasné, zda se na ně zákon vztahuje a jaké jsou jejich povinnosti z tohoto zákona vyplývající. Jak je to tedy s aktuální právní úpravou? Pomůžeme vám zorientovat se v této problematice.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/23 ze dne 15. 5. 2024 Doba nočního klidu je stanovena zákonem[1], a to od dvacáté druhé do šesté hodiny. Takto stanovenou dobu lze ve výjimečných případech stanovit jinak. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována. Jak je potřeba chápat požadavek výjimečnosti a jaké mohou být důvody pro stanovení jiné doby nočního klidu, vysvětlil Ústavní soud ve svém nálezu z května letošního roku.
Se začátkem školního roku se vždy pojí množství nových informací, aktivit a povinností. Netýká se to jen rodičů, dětí a škol, ale také zřizovatelů. Zorientovat se zejména v tomto období bývá mnohdy složité, proto přinášíme základní přehled povinností zřizovatele ve vztahu ke zřizované škole.
To, že je v práci zakázáno konzumovat alkohol a dodržovat zákaz kouření, je dobře známá skutečnost. Přesto se téměř každý zaměstnavatel setkává se situacemi, kdy musí porušování těchto zákazů řešit. Kde se potkávají práva zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele?
Usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 912/17 ze dne 10.5.2017 Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti stěžovatelky, kterou se dožadoval konstatování, že rozsudky soudů bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. A to tím, že soudy ve svých rozsudcích ústavně nekonformním způsobem interpretovaly ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce, tedy otázku, co znamená být pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek.
Nejvyšší soud ČR, č.j. 23 Cdo 2444/2023–168 ze dne 6.12.2023 V případě, o kterém soud rozhodoval, uzavřely smluvní strany leasingovou smlouvu, přičemž část smluvních podmínek byla upravena všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen „VOP“), na které smlouva odkazovala. Po právní stránce soud prvního stupně vyhodnotil, že leasingová smlouva je inominátní smlouvou ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku s prvky smlouvy o nájmu dopravního prostředku podle § 2321 odst. 1 občanského zákoníku. Protože nájemce vozidlo vrátil s prodlením, a navíc poškozené, přičemž požadovanou náhradu škody ani bezdůvodné obohacení neuhradil, přistoupila leasingová společnost k soudnímu vymáhání.
Copyright © 2025
