– 1. část Péče o potřeby občanů a rozvoj vlastního území patří mezi hlavní cíle obcí, které k jejich dosahování využívají celou řadu nástrojů a prostředků. Jedním z hlavních mechanismů je poskytování dotací třetím subjektům. Finanční podpora z obecních  rozpočtů směřuje do rozličných oblastí – od sportu, kultury, výchovy a vzdělávání přes prevenci kriminality, rozvoj sociálních služeb, zdravotnictví a podnikání až po rozvoj bydlení či cestovního ruchu. Tento proces a jeho striktní pravidla komplexně upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (ZRPÚR).

V prostředí obcí se běžně setkáváme s problematikou veřejnoprávních smluv. Jejich smluvními stranami jsou ve většině případů obce, existují však i smlouvy, kde je partnerem obce fyzická nebo právnická osoba. Správní řád definuje veřejnoprávní smlouvu jako dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Přestože je pro oblast správního práva typické jednostranné rozhodování úřadů, má uzavírání veřejnoprávních smluv má své místo a smysl. 

Příspěvkové organizace jsou jedním z nejčastějších typů právnických osob zřizovaných obcemi. Tyto organizace zřizují obce k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností. V čele příspěvkové organizace stojí ředitel coby její statutární orgán. S ohledem na postavení obou subjektů můžeme v rámci právní úpravy sledovat těsný a provázaný vztah, který se promítá také do vztahu zřizovatele vůči řediteli příspěvkové organizace.

Ručení představuje prostředek k zajištění dluhu, který posiluje právní a ekonomické postavení věřitele. V prostředí územních samosprávných celků však existuje poměrně výrazné omezení použití tohoto instrumentu, a to z důvodu jeho rizikovosti s poukazem na předchozí neblahou praxi v hospodaření obcí. 

Obce mohou k plnění svých úkolů zakládat mimo jiné i obchodní společnosti. Obchodní společnosti jsou právnické osoby podnikatelského typu, tedy založené za účelem dosažení zisku, regulované zákonem o obchodních korporacích. Obchodní společnosti lze dělit na osobní společnosti a kapitálové společnosti (vytvářejí základní kapitál tvořený vklady jednotlivých zakladatelů/společníků). Kapitálovou obchodní společnost může založit jediný společník (zakladatel).

Aktuální právní úprava nabízí nové možnosti spolupráce mezi obcemi. Vedle dosavadních „klasických“ dobrovolných svazků obcí přibyla od roku 2024 nová platforma v podobě společenství obcí. Zároveň je v legislativním procesu další novela zákona o obcích, která by možnosti spolupráce a rozsah činností společenství obcí ještě více rozšířila. 

Zastupitelstvo obce má možnost, v některých případech dokonce povinnost, zřizovat výbory. Jedná se o poradní, iniciativní a kontrolní orgány. Výbory nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě, mohou však iniciovat opatření k nápravě prostřednictvím zastupitelstva obce. Výbory plní úkoly, kterými je zastupitelstvo obce pověřilo, a svá stanoviska a návrhy předkládají zastupitelstvu obce.