Jak správně (ne)rozdělit veřejnou zakázku? 

„Tak jsme to na zastupitelstvu rozhodli, tu zakázku na chodník rozdělíme na dvě části a každou vysoutěžíme zvlášť, abychom se dostali pod hranici zakázky malého rozsahu a nemuseli soutěžit podle zákona. Není to nic proti ničemu, že ne?“ Dotaz imaginárního pana starosty je namístě, ale měl padnout před jednáním imaginárního zastupitelstva. Odpověď je totiž: „Zapomeňte na takový postup, pane starosto, protože byste se dopustil porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.“ 

Místní koeficient daně z nemovitých věcí

27. 3. 2023

Daň z nemovitosti je jednou ze deseti daní v české daňové soustavě a je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Jedná se o jedinou daň, jejíž výdělky plynou výhradně do obecního rozpočtu. Konstrukce daně z nemovitosti se skládá z několika prvků, přičemž jedním z nich může být právě místní koeficient. Do českého právního řádu byl místní koeficient zakotven v roce 2008, čímž chtěl zákonodárce poskytnout větší samostatnost obcím při výběru daně z nemovitosti. Před třemi lety byl zákon novelizován a obce tak dostaly ještě flexibilnější možnost, jak s místním koeficientem naložit. Zákonodárce si od této změny slibuje častější využití tohoto institutu.[1]

Seriál – Smluvní typy / Díl druhý: Nájemní smlouva

Občanský zákoník, který je základní právní normou upravující soukromoprávní vztahy, obsahuje právní úpravu několika smluvních typů. Jednou z hlavních zásad platných v oblasti občanského práva, je zásada smluvní volnosti, kdy smluvní strany mezi sebou mohou uzavřít i smlouvy zákonem přímo neupravené či mohou své vzájemné vztahy upravit v rámci kogentních norem stanovených pro jednotlivé právní vztahy. Také obec je v rámci výkonu samosprávních činností oprávněna vstupovat do právních vztahů, jednat vlastním jménem a nakládat se svým majetkem. Je právnickou osobou a v rámci smluvní volnosti omezené pouze v zákonem stanovených případech, uzavírá různé typy smluv. V seriálu vás postupně provedeme těmi smluvními typy, které obce používají nejčastěji, a upozorníme na specifika a omezení, která musí obec při jejich uzavírání respektovat. Díl druhý: Nájemní smlouva Nájem patří (pozn. spolu s výpůjčkou) k uživatelskému typu smluv, umožňuje totiž legitimní užívání cizí věci, aniž by docházelo ke změně vlastnictví. Dalším typickým znakem je dočasnost užívání a úplata za něj. 

Je obec odpovědná za škodu v rámci tzv. předsmluvní odpovědnosti, pokud po zveřejnění záměru neuzavřela se zájemcem smlouvu? Je změna osob v orgánech obce v důsledku komunálních voleb spravedlivým důvodem pro ukončení kontraktačního procesu?

rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.2021 č.j. 25 Cdo 15/2021 V předmětné věci obec zveřejnila záměr pronájmu nebytových prostor, na který reagoval jediný zájemce. Následně bylo se zájemcem zahájeno jednání o obsahu nájemní smlouvy. V průběhu tohoto jednání se uskutečnily volby do zastupitelstva obce a nově zvolené vedení obce rozhodlo nepokračovat v jednání o obsahu smlouvy, zveřejnilo nový záměr pronájmu a následně uzavřelo nájemní smlouvu s jiným zájemcem, který nabídl srovnatelné podmínky nájmu jako první zájemce (pozn. první zájemce podal nabídku i při opakovaném zveřejnění záměru).

Je obec povinna provádět zimní údržbu na všech pozemních komunikacích a chodnících v obci?

Povinnosti týkající se údržby silnic jsou zakotveny v několika právních předpisech. Základem je zákon o pozemních komunikacích, kde se stanoví, že vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující mimo jiné i údržbu. Ta se provádí často s cílem zmírnit dopady nepříznivých povětrnostních jevů. Vlastníkem místních komunikací je zpravidla obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí.