Systémová podjatost v judikatuře Nejvyššího správního soudu

V otázce tzv. systémové podjatosti vydal dne 20. listopadu 2012 rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ČR usnesení č. j. 1 As 89/2010-119, které změnilo dosavadní přístup k řešení této otázky. Podstatou bylo zodpovězení otázky, zda vztah zaměstnance obce (či kraje) ke svému zaměstnavateli má sám o sobě takovou povahu, že bez nutnosti, aby přistoupily další konkrétní skutečnosti, vyvolává pochyby o nepodjatosti tohoto zaměstnance, pokud se podílí na rozhodování ve správním řízení ve věci, na které má jeho zaměstnavatel (nebo osoby, které jsou schopny efektivně jednání tohoto zaměstnavatele ovlivnit) přímo nebo nepřímo zájem. Tato otázka se řešila zejména s odkazem na rozsudek NSS ČR č.j. 2 As 21/2004 ze dne 16.12.2004, dle kterého pro konstatování podjatosti všech úředníků územního samosprávného celku nepostačí pouze skutečnost, že tento celek rozhoduje o věci týkající se tohoto celku, ale k této skutečnosti musí přistoupit ještě další okolnost odůvodňující konstatování podjatosti. Samotná existence zaměstnaneckého poměru úředníků k územnímu samosprávnímu celku tedy bez dalšího nemůže být důvodem pro vyloučení všech úředníků v rozhodování.

Rozhovor

V Černošicích zkrátka žijí dobří lidé. Umí přispět penězi nebo dobrým nápadem, říká starosta Vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti města i jak se mohou na jeho tvoření podílet? A na druhé straně umět občanům naslouchat a efektivně a konstruktivně s nimi komunikovat? Tomu se říká participace. A tohle se příkladně daří členskému městu Černošice ve Středočeském kraji při jihozápadním okraji Prahy, kde před pěti lety i s pomocí sbírky občanů postavili Halu Věry Čáslavské. A to není všechno. Starosta Filip Kořínek usiluje o aktivní zapojení obyvatel do utváření podoby města už třetím volebním obdobím. Pojďme se tam společně vypravit.

Zbytková pravomoc rady obce

Zákon o obcích vymezuje v § 102 odst. 2 pravomoc rady obce, která je jí vyhrazena. Ve věcech zde uvedených rozhoduje výhradně rada, tyto pravomoci nemůže delegovat na jiný orgán obce a jejich rozhodování si na sebe nemůže vztáhnout ani zastupitelstvo. Jelikož zákon nemůže obsahovat úplný výčet všech myslitelných situací, svěřuje zákon o obcích rozhodování v ostatních záležitostech náležejících do samostatné působnosti obce radě obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu (či si je samo nevyhradilo). Jde o tzv. zbytkovou pravomoc rady obce, která může rozhodování o těchto záležitostech svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu. Jako příklad lze uvést rozhodování o podání žaloby k soudu či rozhodování o pronájmu nemovitého majetku obce.

Dobrá neměnnost poskytuje stabilitu, která je cennější než překotný vývoj

Adam Furek je legislativním a právním odborníkem v oblasti kontroly veřejné správy. Specializuje se na poskytování informací o činnosti obcí v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, je rovněž autorem řady odborných publikací. Za dobu, po kterou se pohybuje v oblasti veřejného práva, už podle svých slov zažil relativně hodně velkých i menších legislativních změn zaměřených na obecní i krajské samosprávy. Podle jeho letitých zkušeností je prý mnohdy nejlepší, když k žádným změnám nedojde. Dobrá neměnnost poskytuje totiž stabilitu, která je pro činnost obcí cennější než překotný legislativní vývoj, byť vedený dobrým úmyslem, říká.

Z legislativy

V této rubrice se vám vždy pokusíme přiblížit ty nejpodstatnější připravované či schválené změny zákonů a vyhlášek, které se dotýkají práva samospráv. Tady je výčet několika legislativních změn, jejichž účinnost většinou nastala od 1. 1. 2021.

V obci Drahouš je i brigáda radostnou a společenskou událostí!

Obyčejná malá vesnice s neobyčejnými lidmi? Přesně tak se představuje na svých webových stránkách členská obec SMS ČR Drahouš, kterou najdeme na Rakovnicku, na západním pomezí Středočeského kraje. Má 80 obyvatel a do jejího katastrálního území patří také Tlestky, Svatý Hubert a statek Plaveč. Všichni se tu osobně znají a většina má prý zdravý selský rozum, díky kterému si uvědomují výjimečnost života na vesnici, ale také svoji povinnost k jeho zachování. Tvrdí to alespoň dva její obyčejně neobyčejní obyvatelé, starosta Antonín Tauber a místostarostka Alena Johnová.