Na co si dát pozor při schvalování obecních dotací?

– 1. část Péče o potřeby občanů a rozvoj vlastního území patří mezi hlavní cíle obcí, které k jejich dosahování využívají celou řadu nástrojů a prostředků. Jedním z hlavních mechanismů je poskytování dotací třetím subjektům. Finanční podpora z obecních  rozpočtů směřuje do rozličných oblastí – od sportu, kultury, výchovy a vzdělávání přes prevenci kriminality, rozvoj sociálních služeb, zdravotnictví a podnikání až po rozvoj bydlení či cestovního ruchu. Tento proces a jeho striktní pravidla komplexně upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (ZRPÚR).

Dualita uveřejňování smluv: Jak správně kombinovat ZZVZ a zákon o registru smluv bez zbytečných chyb

Uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku vypadá jako banální úkon. Když se však střetne zákon o zadávání veřejných zakázek s legislativou o registru smluv, může se i drobná chyba změnit v noční můru. Víte, kdy řádným zveřejněním v registru smluv splníte obě povinnosti naráz? A jak se nenechat dotlačit dodavatelem k přehnanému začerňování textu, které vás může stát pokutu od ÚOHS nebo dokonce vést k úplnému zrušení smlouvy od samého počátku? Přinášíme praktický přehled pravidel, výjimek a nejčastějších chyb, kterým je třeba se vyhnout.

Jak navýšit nízké nájemné v obecních bytech?

1. 6. 2026

Téměř každá obec disponuje jednou či více bytovými jednotkami, které pronajímá fyzickým osobám. Výše nájemného v těchto bytech je v některých případech dlouhá léta stejná, a i proto výrazně pod hranicí aktuálního tržního průměru. Jak se na takový stav dívá zákon o obcích a další právní předpisy a co s ním mohou představitelé obce udělat?

Bezdůvodné obohacení v režimu občanského zákoníku a jeho specifika v obecní praxi

1. 6. 2026

Vztahy mezi obcemi a třetími osobami – ať už jde o občany, podnikatele, nebo developerské společnosti – s sebou nesou velké množství právních jednání. V situacích, kdy mezi stranami dojde k plnění a titul pro takové jednání neexistuje či tzv. odpadl, nastupuje otázka bezdůvodného obohacení. Takové situace jsou i v prostředí obcí časté a vyvolávají řadu otázek. Obec přitom může být jak na straně obohaceného, tak tím, kdo se na úkor jiného obohatil. Jak v těchto případech postupovat, stanoví občanský zákoník.

Ústavní soud k veřejným prostranstvím: Dobrovolný souhlas předchůdce vylučuje nárok na bezdůvodné obohacení

1. 6. 2026

Vztah mezi ochranou soukromého vlastnictví a veřejným zájmem má nová, jasnější pravidla. Ústavní soud ve svém nedávném nálezu sp. zn. I. ÚS 2541/25 potvrdil, že projev vůle směřující ke vzniku veřejného prostranství v sobě logicky zahrnuje i souhlas s jeho bezúplatným užíváním. Tento právní stav navíc přechází na další kupující, kteří tak nemohou nuceně revidovat ekonomické kroky svých předchůdců.

Dovolená zaměstnanců obce v praxi: nárok, plánování a zůstatky z minulého roku

30. 5. 2026

Dovolená je nejen zaměstnanecké právo, ale i organizační úkol zaměstnavatele. Obce v praxi nejčastěji řeší správné určení nároku, nařizování a plán čerpání, a hlavně převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku – kdy je to možné, kdy je to povinnost a jak předejít „hromadění“ zůstatků. Základní pravidla stanoví zákoník práce, přičemž některé postupy je vhodné upravit i vnitřním předpisem.