Obce jako zadavatelé velmi často uzavírají smlouvy o dílo, jejichž předmětem mohou být zejména stavební práce, inženýrské činnosti, IT projekty, údržbové práce apod. Jedná se tedy o jeden z nejčastěji užívaných smluvních typů. Pravidelným problémem však bývá odpovědnost zhotovitele za vady, resp. práva objednatele z vadného plnění. Na tento důležitý aspekt se zaměříme v tomto článku.

S koncem roku 2023 začaly veřejným prostorem rezonovat informace o tom, že nemovitosti, jejichž vlastník není znám nebo jejichž vlastník je v katastru nemovitostí nedostatečným způsobem identifikován, mají „propadnout“ státu. Do otázky „propadnutí“ nedostatečně identifikovaných nemovitostí vnesl nové světlo Nejvyšší soud svým rozsudkem ze září loňského roku. Jak je to tedy s „propadnutím“ těchto nemovitostí státu a jaký dopad to bude mít na obce? 

Obce mají svým způsobem specifické postavení v právních vztazích. Na jednu stranu vystupují jako veřejnoprávní korporace, které vykonávají úkoly na úseku veřejné správy, současně však v soukromoprávních vztazích působí do značné míry jako běžný účastník právních poměrů – alespoň navenek. Z jejich činnosti v obou těchto oblastech pak velmi často vznikají pohledávky, které musí obce různými cestami vymáhat. Vymáhání obecních pohledávek je přitom zásadní mimo jiné z hlediska rozpočtové odpovědnosti a povinnosti péče řádného hospodáře. Tady je základní přehled nejčastějších pohledávek obcí a postupů vůči dlužníkům.