Novela zákona o obcích přináší zásadní změny. Samosprávám má jejich fungovánízefektivnit

Novela zákona o obcích[1], jež má obcím ulehčit práci a zajistit efektivnější a hospodárnější fungování, nabyla účinnosti 1. ledna 2024. Jaké zásadní změny přináší? Tady je přehled těch nejdůležitějších. Společenství obcí Dosavadní právní úprava obsahovala možnost obcí sdružovat se v dobrovolném svazku obcí. To se i po novelizaci v modifikované podobě zachovalo, zákon o obcích však možnost spolupráce obcí rozšířil a umožnil ji nejen v oblasti samostatné působnosti (dobrovolný svazek obcí), ale nově ji zavedl také v oblasti působnosti přenesené. To však nebylo jediným cílem zákonodárce při úvaze o zakotvení tohoto institutu do zákona o obcích. Hlavním cílem a účelem je zájem na regionálním rozvoji, a to jak regionální politiky, tak spolupráce mezi obcemi s ohledem na specifika konkrétních regionů a také v rámci zájmů obcí v jednotlivých správních obvodech. Do zákona o obcích byla včleněna samostatná právní úprava tzv. společenství obcí.

Novela zákoníku práce: Prakticky všechny změny se dotknou také obcí

Jistě jste zaznamenali informaci o přijetí novely zákoníku práce[1]. Ta přináší nejen významné změny v právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a v otázkách doručování, ale také dlouho očekávané doplnění o práci na dálku a náklady s tím spojené. Součástí novely jsou i další změny a prakticky všechny se dotknou také obcí. Zde je jejich přehled i s vysvětlením, aby pro vás následná aplikace těchto změn do praxe byla pro co nejsnazší.

Jak správně (ne)rozdělit veřejnou zakázku? 

„Tak jsme to na zastupitelstvu rozhodli, tu zakázku na chodník rozdělíme na dvě části a každou vysoutěžíme zvlášť, abychom se dostali pod hranici zakázky malého rozsahu a nemuseli soutěžit podle zákona. Není to nic proti ničemu, že ne?“ Dotaz imaginárního pana starosty je namístě, ale měl padnout před jednáním imaginárního zastupitelstva. Odpověď je totiž: „Zapomeňte na takový postup, pane starosto, protože byste se dopustil porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.“ 

Obec jako zřizovatel – 3. část

Obchodní společnosti V posledním díle série článků Obec jako zřizovatel nahlédneme do problematiky obchodních společností, které může zakládat obec. Na začátku zdůrazněme, že podobně jako u minule pojednávaných ústavů se obchodní společnosti „zakládají“, zatímco např. příspěvkové organizace či školské právnické osoby se zřizují. Obec tedy působí jako „zakladatel“ obchodní společnosti, nikoli jako „zřizovatel“. Tento původní termín ponecháváme i v nadpise pro souslednost v sérii článků.

Obec jako zřizovatel – 2. část

V pokračování tématu Obec jako zřizovatel se tentokrát podíváme na tři další subjekty, které může zakládat či zřizovat obec. Jedná se o školskou právnickou osobu, veřejnou výzkumnou instituci a ústav. Každá z nich představuje určité specifikum oproti často používané formě, jíž je příspěvková organizace, o které pojednával předchozí první díl. Následující text má zejména představit specifika těchto forem. 

Obec jako zřizovatel – 1. část

Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Ústava ČR dále zaručuje samosprávu územních samosprávných celků. Projevem územní samosprávy na obecní úrovni je plnit úkoly v oblasti školství, zdravotnictví, veřejného pořádku, v sociálních oblastech aj., které pro sféru samostatné působnosti obce stanoví zejména § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „ObecZ“). Výše uvedené úkoly může obec zajišťovat buď samostatně, tedy svým jménem a na svůj účet jakožto veřejnoprávní korporace mající vlastní majetek, nebo prostřednictvím subjektů, které založí a které jí stanovené úkoly pomáhají zvládnout. Jaké má obec pravomoci v roli zřizovatele právnických osob, organizačních složek obce či obecní policie?

Způsob vyhlašování právních předpisů obcí a krajů se začátkem roku změnil

25. 3. 2022

V minulém roce došlo k přijetí nového zákona, jehož snahou bylo soustředit právní předpisy územních samosprávných celků na jedno místo a tak, aby k nim byl umožněn dálkový přístup. Tím byly vyslyšeny požadavky nejenom Ústavního soudu, ale také dalších osob, které volaly po snazší přístupnosti, informovanosti a právní jistotě při zjišťování obsahu těchto právních předpisů.

Úředník v paragrafech

Slovem úředník označujeme obvykle osobu, která rozhoduje o věci, pro kterou je nutné rozhodnutí vyšší autority, obvykle státu. Jaká je však právní úprava týkající se postavení úředníků? Liší se jejich práva a povinnosti od práv a povinností jiných zaměstnanců?