Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 8. 2024 č.j. 26 Cdo 2018/2023 Předmětem sporu byly vzájemné nároky smluvních stran vzniklé z podnájemní smlouvy. Tu uzavřely strany za účelem uspokojování bytových potřeb podnájemce, a kromě povinností úhrady nájemného a úplaty za služby spojené s podnájmem si v ní strany pro případ prodlení s placením a vrácením předmětu podnájmu po skončení smluvního vztahu ujednaly povinnost zaplatit smluvní pokutu.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 9. 2024, č. j. 21 Cdo 2057/2023 Pochybení se týkalo odměňování zaměstnanců V důsledku kontroly provedené několika státními orgány i zřizovatelem bylo u zaměstnavatele zjištěno pochybení ve způsobu odměňování zaměstnanců. Kromě pracovní smlouvy s nimi zaměstnavatel uzavíral ještě autorskou smlouvu. Kontrolní orgány takovýto postup označily za nesprávný s tím, že v jeho důsledku došlo i k nesprávnému zdanění příjmů a k nesprávnému stanovení odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Tyto částky musel zaměstnavatel dodatečně uhradit (spolu s příslušnými sankcemi) a následně se obrátil na soud se žalobou na náhradu škody způsobenou zaměstnanci, kteří tento způsob odměňování uskutečňovali (tj. odpovědní vedoucí zaměstnanci).

Rozsudek NSS ČR ze dne 13. 12. 2023 č.j. 2 As 103/2023 Podle § 33 odst. 1 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů) si může účastník pro správní řízení zvolit zmocněnce, a to pro konkrétní právní jednání, pro celé správní řízení anebo tzv. generální plnou moc pro více jednání. Správní řád stanoví, jaký je procesní postup v případě zastoupení, nestanoví však blíže náležitosti plné moci. K otázce, zda musí být plná moc na samostatné listině a zda musí obsahovat podpis, tedy akceptaci zmocněnce, se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu.

Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/23 ze dne 15. 5. 2024 Doba nočního klidu je stanovena zákonem[1], a to od dvacáté druhé do šesté hodiny. Takto stanovenou dobu lze ve výjimečných případech stanovit jinak. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována. Jak je potřeba chápat požadavek výjimečnosti a jaké mohou být důvody pro stanovení jiné doby nočního klidu, vysvětlil Ústavní soud ve svém nálezu z května letošního roku.

Nejvyšší soud ČR, č.j.  23 Cdo 2444/2023–168 ze dne 6.12.2023 V případě, o kterém soud rozhodoval, uzavřely smluvní strany leasingovou smlouvu, přičemž část smluvních podmínek byla upravena všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen „VOP“), na které smlouva odkazovala. Po právní stránce soud prvního stupně vyhodnotil, že leasingová smlouva je inominátní smlouvou ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku s prvky smlouvy o nájmu dopravního prostředku podle § 2321 odst. 1 občanského zákoníku. Protože nájemce vozidlo vrátil s prodlením, a navíc poškozené, přičemž požadovanou náhradu škody ani bezdůvodné obohacení neuhradil, přistoupila leasingová společnost k soudnímu vymáhání.

Obec zadá veřejnou zakázku a pro případ nedodržení termínu plnění stanoví smluvní pokutu. Jedná v souladu se zákonem, pokud tuto pokutu neuplatní v případě prodlení dodavatele včas či vůbec? Jedná se v takovém případě o změnu závazku ve smyslu § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek?

Nález Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. IV. ÚS 938/22 Předmětem sporu byl územní plán obce Vracov, kterým byla na pozemcích, na nichž se nacházel les, vymezena plocha přestavby s využitím pro bydlení v rodinných domech a plocha zeleně. Zrušení části územního plánu se domáhal ekologický spolek s odůvodněním, že územní plán je zde v rozporu s ochranou pozemků určených k plnění funkcí lesa. Krajský soud příslušnou napadenou část územního plánu zrušil a následně Nejvyšší správní soud kasační stížnost obce odmítl jako nedůvodnou, když se zároveň ztotožnil s názorem krajského soudu. 

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2022, č.j. 21 Cdo 2464/2022–164 Za jakých podmínek je zaměstnanec odpovědný za škodu vzniklou použitím pracovních prostředků zaměstnavatele k soukromým účelům?

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2023 č. j. 25 Cdo 233/2022 Provádíte stavbu či terénní úpravy na svém pozemku a v důsledku této činnosti dojde k poškození sousedního pozemku či stavby. Kdo za takto způsobenou škodu nese odpovědnost? Vězte, že jste to vy, přestože jste danou činnost prováděli oprávněně. 

Co je rozhodné pro změnu výše smluvní pokuty stanovené soudem? Může soud při rozhodnutí o jejím snížení vzít ohled i na okolnosti vzniklé po vzniku nároku na smluvní pokutu? rozsudek NS ČR ze dne 11. 1.2023 č.j. 31 Cdo 2273/2022 Porušením smluvní povinnosti bylo poskytnutí informace o tom, že byla uzavřena smlouva Smluvní strany vyslovily ve společném prohlášení (Letter of Interest) zájem uspořádat automobilový veletrh. V tomto dokumentu se také zavázaly, že zachovají mlčenlivost o veškerých skutečnostech o připravovaném projektu a že jednostranná prohlášení, která by mohla tento závazek porušit, budou činěna pouze po předchozím souhlasu druhé strany. Pro případ porušení tohoto závazku sjednaly obě strany smluvní pokutu ve výši 250 000 Kč.