Trvalý pobyt v České republice není jen administrativním údajem, ale má zásadní dopad na život každého občana. Kde a jak se trvalý pobyt hlásí a jaké jsou v tomto ohledu práva a povinnosti občanů?

Když obec nevyřídí žádost občana včas nebo nezahájí potřebné řízení, vystavuje se riziku právních následků. V krajním případě může nečinnost skončit žalobou u správního soudu a povinností uhradit způsobenou škodu. Jaké povinnosti z nečinnosti vyplývají a jak jí předcházet?

Správní rozhodnutí vydané obcí nemusí být vždy konečné. Pokud vyjde najevo, že rozhodnutí bylo nezákonné nebo se objeví nové skutečnosti, přichází v úvahu přezkumné řízení či obnova. Tyto mimořádné opravné prostředky hrají zásadní roli při nápravě chyb ve správním řízení. Kdy se s nimi mohou obce setkat? Jaké jsou podmínky pro jejich zahájení? A kdy může obec sama iniciovat přezkum svého dřívějšího rozhodnutí? Podíváme se na praktické situace, se kterými se úředníci a starostové nejčastěji potýkají.

Obce jako správní orgány denně rozhodují o právech a povinnostech občanů. Správní řád jim poskytuje jasná pravidla, jak řízení vést, ale v praxi se mohou objevit otázky například ohledně oprávněných účastníků, náležitostí rozhodnutí či platnosti plné moci. Jak správně postupovat v řízení prvního stupně, jak přistupovat k odvolání a kdy vyžadovat ověřený podpis na plné moci? Přinášíme praktický přehled.

Doručování písemností je klíčovým prvkem správního řízení, kde o efektivitě celého procesu rozhodují přesnost a transparentnost. Jaké jsou v oblasti doručování pravidla, kdy je potřeba doručenka a co se děje, pokud se adresáta nedaří zastihnout? 

Podání a podněty adresované obecním či jiným správním úřadům jsou nedílnou součástí správního řízení a veřejné správy. Co je třeba za podnět považovat a jakým způsobem pokračovat ve vyřizování?

Jak je správně uplatnit a na co si dát pozor? Správní řád obsahuje řadu institutů, které jsou důležité pro efektivní vedení správního řízení. Zaměříme se na některé praktické aspekty, jako je nahlížení do spisu, zastoupení ve správním řízení či počítání času. Přiblížíme také postupy při využívání úřední desky. Jak jednotlivé instituty správně uplatnit a na co si dát pozor, aby bylo řízení vedeno v souladu se zákonem?

Obce se v rámci své činnosti řídí množstvím právních předpisů. Jedním z nejvýznamnějších je správní řád. Kdy se s ním obec setkává, v jaké situaci se uplatní a jakými zásadami se řídí? Kdy se správní řád využije? Správní řád, tedy zákon č. 500/2004 Sb., nabyl platnosti v lednu roku 2006. Obce se s ním setkávají především v rámci výkonu tzv. přenesené působnosti, tedy při výkonu státní správy, ale vztahuje se rovněž na jejich samostatnou působnost. Obecně k jeho využití dochází při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech v rámci výkonu veřejné moci. Stanoví přitom, jakým způsobem mají správní orgány postupovat.

Léto se blíží a řada lidí se chystá na nejrůznější večerní párty, slavnosti či akce pod širým nebem. Příliš bujaré venkovní veselí ale může narazit na potřebu spánku a klidu ostatních občanů obce, jakož i na předpisy na uvedené téma. Jak může požadavkům obou skupin občanů obec vyjít vstříc a co v tomto kontextu mohou upravovat právní předpisy?

Z hlediska právní klasifikace je právo stavby považováno za jedno z věcných práv k věci cizí, tedy za nehmotnou nemovitou věc. Toto právo umožňuje stavebníkovi postavit stavbu na cizím pozemku (event. i pod jeho povrchem). Současně je jedinou výjimkou ze zásady superficies solo cedit, která v našem právu opětovně platí od roku 2014. Podle uvedeného principu je stavba vždy součástí pozemku. Právo stavby však představuje průlom této zásady.