Přísná kvalifikace neznamená lepší kvalitu dodavatele 

Nastavení kvalifikačních požadavků patří k nejcitlivějším částem zadávací dokumentace. Zadavatelé mají často pocit, že když nastaví „přísnější“ kvalifikaci, automaticky si tím zajistí dodavatele vyšší kvality. Tento předpoklad je však mylný. V praxi přísná kvalifikace nezřídka znamená pouze umělé omezení hospodářské soutěže, riziko námitek nebo přezkumu ÚOHS, a v konečném důsledku i vyšší cenu.

Obec jako společník obchodních společností

30. 9. 2025

Obce mohou k plnění svých úkolů zakládat mimo jiné i obchodní společnosti. Obchodní společnosti jsou právnické osoby podnikatelského typu, tedy založené za účelem dosažení zisku, regulované zákonem o obchodních korporacích. Obchodní společnosti lze dělit na osobní společnosti a kapitálové společnosti (vytvářejí základní kapitál tvořený vklady jednotlivých zakladatelů/společníků). Kapitálovou obchodní společnost může založit jediný společník (zakladatel).

Na co by si obec měla dát pozor, když kupuje nemovitosti?

30. 9. 2025

Města a obce kupují nemovitosti z různých důvodů. Jejich společným jmenovatelem bývá veřejný zájem – zajištění dopravní či technické infrastruktury, rozšíření veřejné zeleně, stabilizace územního rozvoje nebo zajištění bytového fondu. Právní rámec koupě nemovitosti obcí je částečně stejný, jako právní rámec koupě nemovitosti jakýmkoli jiným subjektem – i koupě nemovitosti obcí se tedy řídí občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.) a katastrálním zákonem (zákon č. 256/2013 Sb.). Kromě toho ale obce musí dodržovat povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů, zejména zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.), případně zákona o hlavním městě Praze (zákon č. 131/2000 Sb.) nebo zákona o registru smluv (zákon č. 340/2015 Sb.). Jaká jsou procesní specifika koupě nemovitosti obcí a na jaká rizika by si obec měla dát pozor?

Za škodu způsobenou stavem pozemní komunikace odpovídá vlastník, nebo správce?

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2024 č. j. 25 Cdo 2393/2023 Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě na náhradu škody podané chodcem, který si v zimním období zlomil nohu na sněhu rozšlapaném po obecním chodníku. V průběhu řízení se prokázalo, že v době úrazu chodce neexistovala v daném místě závada ve schůdnosti a sjízdnosti ve smyslu právní úpravy. Nebyla tedy naplněna podmínka pro uplatnění objektivní odpovědnosti vlastníka pozemní komunikace k náhradě škody.