Daň z nemovitosti je jednou ze deseti daní v české daňové soustavě a je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Jedná se o jedinou daň, jejíž výdělky plynou výhradně do obecního rozpočtu. Konstrukce daně z nemovitosti se skládá z několika prvků, přičemž jedním z nich může být právě místní koeficient. Do českého právního řádu byl místní koeficient zakotven v roce 2008, čímž chtěl zákonodárce poskytnout větší samostatnost obcím při výběru daně z nemovitosti. Před třemi lety byl zákon novelizován a obce tak dostaly ještě flexibilnější možnost, jak s místním koeficientem naložit. Zákonodárce si od této změny slibuje častější využití tohoto institutu.[1]