Krásný ztráty jsou sice zajímavým a oblíbeným pořadem Michala Prokopa, v reálném životě však většinu ztrát rozhodně nevnímáme v pozitivním slova smyslu. Ročně se jenom v Praze ztratí několik tisíc cenných předmětů, dokladů, mobilních telefonů, ale i deštníků, nejrůznějších částí oblečení, klíčů a dalších drobností. Snad každému z nás se už někdy stalo, že po cestě do práce, z práce, v prostředcích MHD, ve vlaku, v restauraci, na úřadě, při návštěvě kulturní akce aj. něco zapomněl. Není překvapující, že skladba ztracených věcí během roku úzce souvisí s ročním obdobím, takže například v zimě lidé ztrácejí hlavně šály, čepice a rukavice, zatímco před prázdninami jde o žákovské knížky a vysvědčení školáků. Ztrácíme však i věci neobvyklé, jako je např. paruka, divadelní kostým, advokátní talár, berle, košík s jahodami, stojan na noty, umělá zubní protéza nebo přenosná lednička. A což teprve když ztratíme psa, kočku, nebo přepravku s morčetem či fretkou. Zkrátka pestrost a rozmanitost života se promítá i do našich ztrát. A jak se s touto rozmanitostí a pestrostí věcí ztracených a nalezených vypořádal zákonodárce? Odpověď bude zajímat i obce. Znalost právní úpravy a povinností spojených s nálezem jistě využije každá taková, na jejímž území k nálezu došlo.
Tento článek je přístupný pouze registrovaným uživatelů. Pro přístup se prosím přihlaste.